Jak zůstat v krizi co nejvíce v klidu

Omezení volného pohybu, karanténa, nouzový stav, pandemie – to jsou termíny, které za poslední měsíce zní všude kolem nás. Jak si i v této nelehké situaci udržet chladnou hlavu a klidnou mysl? Ve spolupráci s naším firemním psychologem Vám přinášíme pár tipů:

• Udělejte si jasný režim dne – vyhraďte si čas na spánek, jídlo, práci, rozvoj, kontakty s lidmi, sport/pohyb, „oázy klidu“.
• Řešte u sebe i lidí okolo sebe, jak snížit stres a napětí – včasná podpora během krize významně snižuje riziko pozdějších psychických obtíží (oproti přístupu, kdy stres ignorujeme). Dopřejte si více podpory, než si myslíte, že potřebujete - upravte si prostředí, kde pracujete; dopřejte si větší množství pauz mezi úkoly; nehrajte si na hrdiny a řekněte si o radu či pomoc i ve chvíli, kdy ještě není nejhůř.
Snižte vnitřní nároky na svůj výkon – zaměřte se na klíčové aktivity, počítejte s tím, že vše nezvládnete na 100 %, nesnažte se být dokonalí.
• Hledejte nové způsoby, jak zůstat aktivní – zkuste nové činnosti, vraťte se k tomu, co vás bavilo dříve - např. kromě práce na zahradě a domě můžete zkusit v dílně nový postup podle videa z youtube (a vylepšit ho), znovu vzít do ruky hudební nástroj, otevřít si online kurz s tématem, které vás baví atd.
Buďte užiteční – kdo pomáhá, zaujme aktivní roli, zvládá krizi lépe než ten, kdo je v roli „oběti“.
• Udržujte pozitivní kontakty s okolím – zavolejte starým známým, jděte spolu virtuálně na kávu nebo na pivo, udělejte si plán, komu zavoláte, zaskypujete.
Buďte na ostatní hodnější, než za normálních okolností (např. nezvyšujte hlas, nereagujte útočně, zbytečně se neobhajujte) - počítejte s tím, že i ostatní mohou pociťovat obavy a úzkost; někteří lidé se budou tvářit statečně, ačkoli uvnitř cítí něco jiného a občas to může vybublat napovrch v nečekané chvíli.
• Abyste mohli pomáhat druhým, rozvrhněte síly, jde o „běh na dlouhou trať“.
Zprávy omezte na 1x denně, sledujte spíše fakta, než názory a komentáře.
• Dejte si „limit na charitu“ – nemusíte pomáhat úplně všem a máte právo odkázat lidi, kteří vám berou příliš energie, k jiným zdrojům podpory. Pečujte o své zdroje energie.
Neřešte dlouhotrvající konflikty – můžete nad nimi přemýšlet, plánovat, připravovat půdu, ale nedělejte unáhlené destruktivní kroky; v období krize je prakticky nemožné řešit dlouhodobé problémy (například vztahové otázky) s chladnou hlavou.

Katastrofické scénáře a kolotoč negativních myšlenek


• Je legitimní se obávat, ale strach nemá právo ovládnout celý váš život.
• Vaše obavy a úzkost vám neříkají celou pravdu.
• Vyhraďte si „čas na strachování“ („worry time“) – 10-20 minut denně – v tuto dobu si dovolíte přemýšlet o negativních věcech, scénářích, obávat se, prožívat negativní emoce; tento čas musí mít jasně vyhrazený začátek a konec (např. alarmem na mobilu) a musíte mít jasné, jaká bude následující činnost, abyste ji hned mohli začít dělat a měli jasný předěl; pokud vás negativní emoce a obavy začnou zahlcovat mimo tento čas, zastavte se a řekněte si, že tyto emoce patří do času na strachování a ne mimo něj.
• Najděte si prostor pro vyjádření obav, ve kterém nebude zahlcovat ostatní – mluvte, pište.
• Když přijde vlna obav, řekněte si „Stop“ (a poslechněte se).
Zaměřte se na kratší úsek v čase – katastrofické úvahy vás vedou do úvah, které není možné v tuto chvíli vyřešit (co když… a co když …); řešte kratší etapy a zvládnutelné kroky.
• Cvičte schopnost být „tady a teď“ – všímejte si aktuálních potřeb, řešte to, co přichází, ne to, co může přijít („Obávám se osud našeho průmyslu, ale taky mám hlad a žízeň.“).
• Máte-li dost sil, vzpomeňte si na minulé krize, kterými jste prošli lépe, než jste mysleli.
Dělejte si drobné radosti (dobré a zdravé jídlo, hezká procházka, uklizená dílna, opravená motorka).
• Uvědomte si, co na tom, co teď zažíváte, je pozitivního (více času s rodinou, jiný denní režim) a řekněte si to doma navzájem.

S dětmi

Říkejte pravdu, informujte děti s ohledem na jejich věk, ale neřešte s nimi katastrofické scénáře.
Ujišťujte je a podporujte je – ukažte jim, o co se mohou opřít.
• Vymezte si navzájem teritoria.
• Udělejte jednoduchý režim.
• Domácí výuka je pro vás i vaše děti nestandardní situace, netrapte se tím, že nedokážete plně nahradit školu, ani vaše děti v dané situaci nemohou podávat plný výkon.
• Mějte společné rodinné aktivity, hledejte činnosti, které vás společně baví.
• Počítejte, že děti budou více zlobit – ať už z napětí, únavy, ponorkové nemoci.
• Možná budete muset krátkodobě upravit některá pravidla, slevit ze svých nároků.
Omezujte sledování médií (v rámci možností).
• Zapojte děti do zajímavých domácích aktivit (možná jste neměli čas něco vašeho syna/dceru naučit v dílně, vařit…).
• Počítejte s tím, že i na pubertální děti a adolescenty situace dopadá víc, než si možná myslíme, a mají nárok na změny nálad (jsou v izolaci od svých vrstevníků, mohou žít svoje katastrofické scénáře…).