ergonomie v autě

Správné sezení v autě

Správným sezením v autě můžeme předcházet mnoha zdravotním problémům. Nejčastější zdravotní problémy způsobené nesprávným sezením v autě jsou bolesti zad, krku, únava, bolest v nohou a pažích, bolest hlavy a problémy s koncentrací.
Správným sezením rovněž předcházíme poranění při dopravní nehodě. Do auta si nejprve sedneme, a teprve pak tam dáme obě nohy společně.

Nastavení sedačky
Neseďte nikdy s nataženýma nohama a rukama. Nohama prošlápneme pedály a posouváme se tak, abychom i při prošlápnutí pedálu spojky měly nohy stále mírně pokrčené v kolenou. Mírným pokrčením v kolenou zajistíme dostatečné prokrvení dolních končetin a nepřetěžujeme žádné klouby. Poloha mírně pokrčených nohou při nárazu sníží poškození pohybového aparátu, a to především kolenních a kyčelních kloubů, pletence pánevního a bederních obratlů páteře.

Sedadlo si výškově nastavíme tak, abychom měli dobrý výhled. Mezi hlavou a stropem by měla být mezera velká minimálně na výšku pěsti. To zajistí, že při případném překlopení vozidla na střechu zůstane člověk „viset“ na pásech a nebude stát na hlavě.

Opěradlo si nastavíme tak, aby trup a stehna svírala úhel 90 - 100°. Vzpřímený sed zajišťuje nejmenší přetěžování páteře a okolních svalů.

Bederní opěrka by měla podporovat přirozený tvar páteře - měla by tedy kopírovat zakřivení bederní lordózy.

Opěrku hlavy nastavíme výškově tak, aby vrchní část opěrky a vrchní část hlavy byly ve stejné výšce. Mezi hlavou a opěrkou hlavy by neměly být žádné předměty, jako je například skřipec nebo gumička. Sám název už napovídá, že opěrka hlavy slouží k opření hlavy a tím nedochází k přetěžování krční páteře za jízdy. Zároveň Vám správně nastavená opěrka ochrání krční páteř při nárazu, brání zvrácení hlavy.

U volantu lze nastavit jak jeho výšku, tak i jeho vzdálenost od těla. Volant lze nastavit jak výškově, tak i jeho vzdálenost od těla. Volant držíme v poloze tři čtvrtě na tři. Ruce jsou mírně pokrčené v lokti a měly by zůstat pokrčené, i když zatáčíme. Správnou polohu volantu můžeme zkontrolovat tak, že položíme nataženou ruku na vršek volantu - volantu by se mělo dotýkat zápěstí. Při nastavování polohy volantu rovněž dbáme na to, abychom měli dobrý výhled na přístrojovou desku. Mírným pokrčením rukou v loktech zajistíme dostatečné prokrvení končetin a nepřetěžujeme klouby. Minimální vzdálenost mezi hrudníkem a volantem by měla být 25 - 30 cm. Pokud sedíme příliš blízko, může to mít fatální následky při nehodě, protože se airbag nestihne správně rozbalit. Naopak, sedíme-li příliš daleko, nemůžeme dostatečně rychle točit volantem při vyhýbacích manévrech.

Před každou jízdou se připoutáme. Pás by měl dole vést přes pánevní kosti, nikoliv přes břicho, aby nedocházelo k utlačování vnitřních orgánů a měkkých tkání nebo k jejich poranění při nárazu. Nahoře by měl pás vést přes střed ramene, neměl by nás škrtit ani jinak obtěžovat. Proto jej nastavíme i výškově. Pás utáhneme, aby splnil svou zádržnou funkci, a zkontrolujeme, zda pod pásy nemáme ostré a tvrdé předměty, které by nás při nárazu mohly poranit. Dále zkontrolujeme, zda nejsou pásy překřížené.

Cvičení pro řidiče


Při pauze během delší jízdy automobilem nebo po jejím skončení je dobré rozproudit krev v těle a mírně se protáhnout.
Než opustíme sedadlo, provedeme několik kroužků v kotníku na obě strany, popřípadě zacvičíme prsty na nohách. Podpoříme tím cirkulaci krevního oběhu, nazýváme to cévní gymnastikou. Protáhneme střídavě jednu a druhou dolní končetinu v kolenním kloubu, současně přitáhneme kotník a chodidlo směrem k tělu.
Vestoje u auta můžeme provést hluboký předklon, protáhneme tím jak zadní stranu dolních končetin, tak svalstvo podél páteře. Opačně pak se vzpaženými horními končetinami provedeme mírný záklon trupu, protáhneme tak přední stranu hrudníku.